Fórum Velešín

Dobré příklady: Jak česká města rekonstruují autobusová nádraží?

„V Česku přibývá drahých a předimenzovaných autobusových nádraží navržených bez architektonických soutěží,“ píše Zdeněk Mihalco ve svém článku (v článku mj. naleznete příklady zpackaných rekonstrukcí dopravních terminálů, financovaných většinou z evropských peněz). Doporučujeme k přečtení (jako úvod nebo vhodné doplnění dnešního článku na Fóru Velešín):

Pokud jste dočetli, možná vás napadne otázka: Existují v Česku příklady dobře zrekonstruovaných autobusových nádraží?

Ano, existují, a v tomto článku si dobré příklady ukážeme. Rozhodně nepůjde o návod „jak rekonstruovat“, ale o představení několika možností/způsobů, jak lze rekonstruovat, a o laické (uživatelské) zhodnocení toho, jak výsledek vypadá. Článek může sloužit jako inspirace k připravované rekonstrukci autobusáku ve Velešíně. (Pozn. autora: Všechna nádraží jsem samozřejmě navštívil buď sám, nebo s přáteli.)

Litomyšl

  • realizace: 2007-2008, náklady: 71 milionů (z toho 63 milionů hradil soukromý investor), zdroj
  • zajímavost: Litomyšl je považována za kolébku současné české architektury. Od počátku 90. let ji vedlo pevnou rukou několik starostů, vždy s jasnou představou o rozvoji města a ve spolupráci s městskou architektkou. Vzájemná spolupráce ovlivnila i podobu autobusového nádraží.
  • hodnocení prostorového uspořádání: Není co vytknout.
  • hodnocení vzhledu: Vnímavějšího návštěvníka potěší kvalita provedení, materiály (cihla, dřevo) a též umírněnost. Stavba nemá ambici (netváří se) být něčím jiným než nádražím. Je to zkrátka hezké, účelně navržené nádraží zapadající do okolního kontextu. Náhodný kolemdoucí by si dokonce mohl říct: „Co je na tom?“ (A to je přesně ono! A také žádoucí.) Mimochodem: Žádné zábradlí. (Počítal jsem to)
  • doplňující info: Po deseti letech výborný stav. V budově je též pekařství, v zadní části květinářství, kadeřnictví, finanční služby
  • další odkaz: Video Gebrian vs. Litomyšl (Stream.cz)

Litoměřice

  • realizace: 2015, náklady: 60 milionů (z toho 50 milionů dotace), zdroj
  • zajímavost: Příklad vynikající spolupráce mezi hlavním architektem, dopravním projektantem (který se nebál udělat nástupiště, kde autobusy couvají) a designérem (přístřeší, vizuální prvky, mobiliář aj.) – více si můžete poslechnout v Bourání s Jirkou Resslovou (cca 11:20 až 13:00)
  • hodnocení prostorového uspořádání: Stání autobusů je řešeno šikmo vedle sebe (stejně jako nyní ve Velešíně nebo Českých Budějovicích), což je výborné pro cestující: Cestující nastupují z jediného kompaktního centrálního prostoru, do kterého se dostanou překonáním jednoho přechodu pro chodce (při přestupu dokonce nemusí centrální prostor opustit). Kromě bezpečnosti a přehlednosti se také šetří místem. V centrální části je zábradlí pouze v zatáčce na začátku a pak je vždy jedno krátké zábradlí u hrany šikmého stání.
  • hodnocení vzhledu: Nádraží působí v reálu velmi přirozeně (ač to na fotce nemusí být tolik patrné). Pocitově je to díky orientaci střechy (zvyšuje se směrem od zídky/kolejí do volného prostoru), subtilnosti konstrukce (respektive přiměřenosti), dobré volbě materiálů a mobiliáře a detailům. Navigační systém je velmi přehledný, orientace v prostoru je snadná a logická.

Žatec

 

  • realizace: 2015, náklady: 46 milionů (z toho 85 % dotace) zdroj
  • hodnocení: Nádraží s malým počtem zastávek a jednoduchou orientací. Prostorové uspořádání autobusových stání stání zůstalo takové, jaké bylo před rekonstrukcí, přibyla pěší zkratka s ulicí. Kombinace (moderního) pohledového betonu (opatřeného grafikou) a kamene – neumím posoudit, ale snad bude tento druh dobře stárnout. Decentní mobiliář – snad není v kolizi s historizující lampou 🙂 Vypadá to ok.
  • malá výtka: Čekárna ve strážní věži nabízí nejen úkryt před sněhem i mrazem, ale poskytuje i dostatek soukromí k jiným věcem.
  • Odkazy: O žatci jsme psali v samostatném článku…

Klobouky u Brna

          

  • realizace: 2012-2013, náklady: 44 milionů (21 milionů dotace), zdroj
  • město a jeho veřejný prostor: Město s 2400 obyvateli má silné genius loci, a to díky krásné přírodě a jakési omšelosti veřejného prostoru, na kterém se projevil zub času. To, kam se veřejný prostor v obci bude ubírat, je dle mého soudu na hraně: Na jedné straně je to zanedbaný rozbitý chodník a opadávající omítka (do jisté doby to působí dobře), na druhé straně jsou to necitlivě zvolené křiklavé fasády už zrekonstruovaných domů v čele s vulgárně provedenou grafikou na zateplené střední škole přímo uprostřed obce (Kloboučtí mi snad prominou tento výraz, a vůbec to, že se pouštím do kritiky vzdálené obce, nicméně podobných příkladů malovaných budov by se našly v Česku spousty a je třeba tento problém konečně uchopit).
  • hodnocení autobusového nádraží: Vzhledem ke stavu veřejného prostoru v obci (viz výše) se zdá, jako by sem nové nádraží vůbec nemělo patřit. A je to přesně naopak. Je neuvěřitelné, jak výborně moderní nádraží v prostředí historické obce vypadá (či v prostředí historické radnice a kostela). Možná je to dané:
    • Měřítkem, velikostí, poměrem k okolním domům.
    • Výškou: Tím, že nádraží opticky navazuje na kopec vlevo.
    • Materiálem: Sklem, ve kterém se odráží okolní domy.
    • Proporcemi a výrazem: Subtilními sloupy a tenkou střechou.
    • Kontrastem moderního a historického.
    • Dlažbou a vůbec úpravou bezprostředního okolí.
  • impulz pro rozvoj: Faktem je, že tato kvalitní stavba se může stát impulzem nebo aspoň měřítkem pro další stavební rozvoj obce. Kloboučtí si mohou vzít příklad z této moderní, přesto velmi decentní stavby, při rekonstrukci kulturního domu, která je brzy jistě bude čekat… U střední školy je sice vidět snaha o kultivaci veřejného prostoru před budovou, bohužel spolu s fasádou budovy je to příklad té nejtěžší rány životnímu (veřejnému) prostoru, který nás obklopuje.
  • autobusové nádraží, další postřehy a výtky: Velmi dobrá situace je se zábradlím – není ho mnoho 🙂 Horší je to s otevírací dobou čekárny (všední dny od rána do cca 15 hodin) a s bistrem/novinovým stánkem, které už není v provozu. Poučení pro malá města.
  • odkazy: Autobusové nádraží v Kloboukách u Brna, Archiweb

Náchod

 

  • realizace: 2014, náklady: 35 milionů (z toho 4 miliony dotace), zdroj
  • hodnocení: V Náchodě se před historickou budovou železnice nachází nástupiště autobusů – to se zastřešilo jednoduchou prosklenou střechou. I když je mezi střechou a železniční budovou malá mezera, řekl bych, že nová střecha plní to, co se od ní očekává: Na lidi neprší 🙂 Vedle železniční budovy se nachází čtyři výstupní místa pro autobusy. Výstupní místa se zastřešila poněkud složitější konstrukcí, a to jakýmsi esíčkem. Střecha ve tvaru písmene S je ze skla, oceli a (moderního pohledového) betonu. Zde se nabízí několik otázek:
    • Má vlastně cenu stavět střechu nad výstupištěm, kde cestující pouze opouštějí autobus a stejně dříve či později zmoknou, pokud se vydají do města a nečekají na navazující autobus? A pokud ano, má se navrhovat tvarově a cenově náročná stavba, nebo něco prostšího a jednoduššího?
    • Má být nádraží/zastávka jen prostá a utilitární stavba, nebo to má být stavba velkolepá a plnit při příjezdu cestujících do města určitou reprezentativní funkci?
    • Odpověď na předchozí dvě otázky je na vás. Osobně bych řekl, že je dobrá zlatá střední cesta a v Náchodě se to docela povedlo – narozdíl od Bruntálu, kde se to s velkolepostí poněkud přehnalo… (o Bruntále se můžete dočíst v doplňujícím článku)

Kaplice

  • realizace: 2014, náklady: 4,5 milionu (zaplatil soukromý dopravce + další 1 milion zaplatil městu), zdroj
  • zajímavost: Nádraží v Kaplici je v tomto srovnání vyjímečné tím, že se město vypořádalo s opravou nádraží tak, že ho celé prodalo soukromému dopravci. Soukromý dopravce koupil nádraží za bezmála jeden milion korun a poté rekonstruoval na své náklady. Zda je tento postup správný, nechám opět na vás.
  • hodnocení nádraží: Z estetického hlediska lze pochválit rekonstrukci chodníků a přístřešků – citlivé barvy, účelná konstrukce střechy, normální zámková dlažba, kamenný obrubník, žádný pokus o to šokovat – zkrátka účelné (inu, rekonstruovalo se za soukromé, nikoliv veřejné peníze). Bohužel, nádražní budova není zrovna překrásná. A nabízí se znovu už jednou položená otázka: Nakolik má být nádraží/nádražní budova reprezentativní? Snad se shodneme, že by měla být o kousíček reprezentativnější než budova v Kaplici.
  • Pozn.: A přitom by stačilo málo: namalovat fasádu normálně (bíle, šedě nebo aspoň vynechat tu disproporční „vulgární“ červenou), sladit odstín soklu (spodek budovy – udělat ho klasicky třeba z dlaždiček a ne z toho škaredého marmolitu), vizuálně vylepšit předprostor (zábradlí, schody), vyhodit popelnici… a poladit cedule, schránku, světlo…

Další nádraží:

Našla by se další pěkná nádraží (dejte nám vědět do diskuze), např.: Tanvald, Svoboda nad Úpou, Harrachov… (všechna můžete vygooglovat) A zajímavé je, že i tanvaldské mini nádraží se jmenuje terminál 🙂

Související odkazy:

Komentáře

Komentáře